Co se děje v hrsti lesní půdy?

Po přečtení tohoto článku už Vaše procházka lesem nebude nikdy stejná.  Po našima nohama to žije ještě více jak na povrchu země:-). Pojďte se podívat na život v půdě pod lupou.

Když si na procházce vezmete trošku zahrabete a vezmete do hrsti hlínu, na pohled vypadá obyčejně, ale je plná kořínků, drobných živočichů, spor hub, bakterií a rozkládajících se zbytků rostlin. Odhaduje se, že v jedné kávové lžičce zdravé půdy žije až 1 miliarda bakteriálních buněk a obrovské množství dalších organismů.

Z čeho se lesní půda vlastně skládá?

Když to vezmu jednoduše je to:

• plynná složka – zahrnuje půdní vzduch
• kapalná složka – Voda s rozpuštěnými látkami, půdní roztok mívá různé pH (kyselost/zásaditost).
• pevná složka
  • anorganická – tvoří ji anorganické minerály (úlomky matečné horniny, písek, prach, jílové částice) a organická hmota (humus a živé organismy)
  • organická – živé organismy (edafon – zejména živočichové a mikroorganismy; rostliny), humus (organická hmota z odumřelých organismů). Pro vznik humusu je zásadní činnost rozkladačů, např. bakterií či hub

Pokud je (nejen lesní) půda zdravá půda a není udusaná obsahuje mnoho malých dutinek a chodbiček.

Kdo žije v půdě??

Viditelní pomocníci (megafauna, makrofauna)

• žížaly,
• mnohonožky,
• stínky,
• larvy brouků a dospělí brouci
• pavouci,
• měkkýši
• mravenci.

Drobní obyvatelé, které uvidíme lupou (mezofauna)

• chvostoskoci,
• roztoči,
• hmyzenky, roupice, štírci, všekazi
• háďátka.

Neviditelní hrdinové (mikrofauna)

• bakterie,
• houby 
• hlístice
• prvoci
• vířníci

Každá skupina má jinou roli: někdo trhá listy na menší kousky, jiný požírá rozkládající se materiál a houby s bakteriemi dokončují přeměnu na látky, které mohou využít rostliny. Celé je to úžasný koloběh látek, kdy každý živočich, bakterie či houba plní svou jedinečnou funkci pro celek.

Co by se stalo kdyby se půdní živočichové přestali starat o úklid? Spadané listí, suché rostliny a další organické zbytky by se začaly hromadit. Právě půdní organismy z nich znovu vytváření živiny, které mohou využít nové rostliny. Je to vlastně obrovská přírodní recyklační továrna.

List buku spadne na půdu, co se s ním stane dál? 

List zavadne a postupně usychá a listu se ujmou tři skupinky  - jedna co list rozmělní na menší kousky, houby a bakterie. Pořadí ve kterém působí se navzájem proměňuje, takže následující pořadí neberte úplně definitivní.

List se skládá z celulózy a ligninu (látky, které dělají list pevným a tuhým). Houby jsou jako mistři těžké váhy. Jako jediné organismy v půdě dokážou pomocí silných enzymů rozbít extrémně odolný lignin. Houbová vlákna (hyfy) prorostou skrz nasekané kousky listu jako mikroskopické vrtáky. List pod jejich tlakem měkne, tmavne a ztrácí strukturu. 

Bakterie jsou taková rychlá četa. Bakterie nemají sílu prorazit tvrdou stěnu listu, ale jakmile houby list "natráví" a rozloží složité struktury na jednodušší cukry, bakterie se rychle množí a vypouští spoustu enzymů, které štěpí složité molekuly v listu.  

Listu se postupně ujmou různí půdní živočichové - chvostoskoci, roztoči, larvy much, svinky, mnohonožky žížaly aj. list mechanicky roztrhají na drobné kousky a sežerou ho. To, co vyloučí, jsou miniaturní kousky s obrovským povrchem, ideální pro mikroby.

Tři zajímavosti o půdě a procesech v ní

• Lesní internet (Mykorhiza) - Houbová vlákna v hrsti půdy jsou napojená na kořeny stromů. Touto sítí si stromy vyměňují cukry za vodu a minerály, a dokonce si tak posílají varovné signály před škůdci.
• Vůně lesa (Geosmin) - Ta typická, příjemná vůně, kterou cítíte, když lesní půdu promnete v ruce, je vlastně chemická sloučenina geosmin. Vyrábějí ji půdní bakterie (aktinomycety), když začne pršet.

• Pomalá továrna na život: V lese trvá vznik té nejúrodnější vrstvy (humusu) extrémně dlouho. Než se opadané jehličí a listí v té hrsti promění v čistou půdu, může to trvat 10 až 100 let v závislosti na druhu stromů.

Lesní půda není jen hlína pod našima nohama. Je to živý svět, v němž drobní živočichové, houby a mikroorganismy neustále rozkládají staré a vytvářejí podmínky pro nový život. Až příště vyrazíte do lesa, zkuste se na chvíli zastavit a podívat se pod vrstvu listí – možná objevíte celý vesmír v jediné hrsti půdy.

Tipy jak podpořit zdravý půdní život u Vás na zahrádce

Zdravá půda plná mikroorganismů a žížal dokáže lépe zadržovat vodu, odolávat suchu a poskytovat bohatou úrodu bez chemie. Tady je několik tipů, kterými můžete půdě pomoci na vlastní zahradě:

Jak si půdu prohlédnout doma nebo na výletě

Nemusíte jít hned do lesa, vzorek půdy najdete v podstatě kdekoliv. Můžete zkusit pozorovat rozdíly mezi půdou z pole (kde často nic nežije, protože se na pole aplikují různé chemické látky), s půdou z parku, nebo s půdou z jehličnatého lesa či listnatého lesa.

A jak to udělat?

1. Naberte malé množství opadaného listí a půdy pod stromem, nejlépe mimo chráněná území.
2. Rozprostřete jej na bílý talíř, papír nebo tác.
3. Chvíli počkejte – drobní živočichové se začnou pohybovat.
4. Použijte lupu nebo makro režim telefonu.
5. Po pozorování vše vraťte na stejné místo.

Až se příště projdete lesem, zkuste nevnímat půdu jen jako cestu, po které kráčíte. Pod vrstvou listí a jehličí probíhá tichá, ale zásadní práce: zbytky rostlin se mění v živiny, voda nachází cestu ke kořenům a tisíce drobných tvorů udržují les v chodu. I obyčejná hrst půdy tak dokáže vyprávět velký příběh o koloběhu života. 

Odkazy na zajímavé články o půdě:

Rozhovor s Ladislavem Miko: Půda je živý organismus

Zajímavosti o žížalách

Kniha, která se věnuje životu v půdě podrobně:

Život v půdě, Ladislav Miko a kol.