(Ne)ekologie umělé inteligence aneb proč AI používám

Když se věnuji přírodě, připravuji programy pro děti a snažím se je vést k tomu, aby si všímaly světa kolem sebe, může působit trochu paradoxně, že při své práci používám umělou inteligenci.

A přiznávám, že i já nad tím přemýšlím.

AI totiž není "nehmotná". Za každým dotazem, vytvořeným obrázkem nebo textem stojí servery, datová centra, spotřeba elektřiny, chlazení i výroba technologií. Bylo by tedy nefér tvrdit, že používání umělé inteligence nemá žádnou ekologickou stopu.

Má.

Stejně jako ji má používání internetu, sledování videí, ukládání fotografií do cloudu, výroba mobilních telefonů, tisk materiálů, doprava a spousta dalších věcí, které jsou dnes běžnou součástí našeho života.

AI používám cíleně

Pro mě je důležité nejen to, že AI používám, ale hlavně jakým způsobem a k čemu.

Nesnažím se ji zapojovat do každé maličkosti jen proto, že je to možné. Nepotřebuji se jí ptát na každou maličkost, nepotřebuji se s ní o všem radit, nepoužívám AI na vytváření nesmyslného množství obrázků jen pro pobavení, předělávat fotografie do nejrůznějších vtipných podob nebo generovat obsah, který za chvíli zapadne mezi stovkami dalších.

V mém případě má její používání poměrně jasný účel.

Využívám ji především při tvorbě materiálů pro Přírodu pod lupou – pracovních listů, plakátů, obrázků, her a dalších pomůcek, které následně používám při skutečných programech s dětmi. A využívám placenou verzi AI. Tyto materiály také nejsou vytvořeny lusknutím prstů. Musím je kontrolovat, musím AI instruovat, aby je dělala dle mých představ, je v tom vždy otisk mě samé a následně to přinese užitek spoustě rodičům, učitelům a dětem.

A právě v tom pro mě spočívá velký rozdíl.

Když už nějaká technologie spotřebovává energii a má určitou ekologickou stopu, chci, aby výsledek měl smysl a pokud možno sloužil opakovaně.

Materiál, který dnes s pomocí AI vytvořím, můžu vytisknout, zalaminovat a používat při programech znovu a znovu. Může projít rukama desítek nebo stovek dětí.

Neznamená to, že moje používání AI je bez dopadu na životní prostředí.

Není.

Snažím se ale k ní přistupovat podobně jako k jiným zdrojům – neplýtvat jen proto, že je něco snadno dostupné.

AI mi nenahrazuje nápady

Kdo někdy připravoval výukový program, pracovní list nebo hru pro děti, ví, kolik práce se často skrývá za jedním zdánlivě jednoduchým materiálem.

Nejdříve přijde nápad. Potom promýšlení aktivity, úpravy pro různý věk dětí, psaní textů, sháněn pomůcek nebo vytváření obrázků, grafické zpracování, opravy, tisk a nakonec samotné použití při programu. Právě tady mi AI velmi pomáhá.

Neříká mi, co mám děti učit. Nevymýšlí za mě, co chci dětem předat, nenahradí moje zkušenosti ani kontakt s dětmi.

Pomáhá mi ale dostat moje vlastní nápady z hlavy do podoby, kterou můžu skutečně použít.

Dokážu díky ní vytvořit ilustraci k aktivitě, připravit návrh pracovního listu, vyzkoušet různé varianty plakátu nebo si pomoci s formulací textu.

To, na co bych jinak potřebovala mnohem více času, znalost grafických programů nebo pomoc grafika, dokážu díky ní vytvořit sama.

Pro malý projekt, který postupně buduju, je to obrovská pomoc.

Bez AI bych spoustu svých nápadů možná vůbec nezrealizovala

Často mám v hlavě poměrně přesnou představu o tom, jak má určitá aktivita nebo materiál vypadat.

Jenže představit si něco a umět to graficky vytvořit jsou dvě úplně odlišné věci.

Bez AI bych měla několik možností – spokojit se s mnohem jednodušší podobou, trávit dlouhé hodiny učením grafických programů nebo každou ilustraci a každý materiál zadávat profesionálnímu grafikovi.

Pro vznikající projekt by to bylo časově i finančně velmi náročné.

AI mi dává možnost být samostatnější.

Můžu své nápady zkoušet, upravovat, vracet se k nim a postupně je dotahovat do podoby, která odpovídá tomu, co potřebuji při práci s dětmi.

A právě to je jeden z hlavních důvodů, proč ji používám.

Nejde mi o to tvrdit, že AI je ekologická

Myslím si, že lidé, kterým na přírodě záleží, by neměli před nepříjemnými otázkami zavírat oči.

Vývoj a provoz AI s sebou nese spotřebu energie, vody, materiálů i infrastruktury. Je správné o těchto dopadech mluvit a chtít po technologických firmách, aby hledaly účinnější řešení a využívaly šetrnější zdroje energie.

Zároveň ale nechci sklouznout k jednoduchému dělení na "ekologické" a "neekologické".

Protože potom bychom stejnou otázku museli položit téměř u všeho, co používáme.

Mnohem bližší je mi myšlenka smysluplného používání.

Stejně jako nemusím zbytečně plýtvat vodou, papírem nebo energií, nemusím zbytečně generovat desítky obrázků, které vlastně nepotřebuji.

To, že je něco snadno dostupné, ještě neznamená, že toho musím využívat bez omezení.

Pro mě je AI pracovní nástroj

Nevnímám ji jako hračku ani jako náhradu vlastního přemýšlení. Je to pro mě pracovní nástroj, nástroj, který mi šetří čas a pomáhá mi tvořit materiály, které následně používám v reálném světě. A právě to je pro mě důležité.

Žádný obrázek vytvořený umělou inteligencí totiž nenahradí dítěti okamžik, kdy si vezme do ruky lupu a poprvé zblízka pozoruje včelu.

Nenahradí vůni lesa.

Nenahradí vůni včelího vosku.

Nenahradí pohled do úlu, pozorování brouka v trávě ani radost z toho, že dítě něco objevilo samo.

A ani nechci, aby to nahrazovala.

A možná právě tady se technologie a příroda nemusí vylučovat. Nemusíme používat všechno, co můžeme. Ale to, co používáme, můžeme používat vědomě, s mírou a se smyslem.